Čarodějnice na anglickém trůně

Čarodějnice a děvka, nebo nevinná oběť? Dvorní dáma Anna Boleyn se díky sňatku s králem Jindřichem VIII. na tři roky stává anglickou královnou, ale její životní příběh končí na popravišti!

Má pykat za zradu, cizoložství a incest, ale je obviněna i z čarodějnictví, jímž si údajně chtěla získat a udržet přízeň krále. Od její smrti uběhlo téměř pět století, ale přesto dosud není jasné, proč popravili královnu Annu. Byla čarodějnicí, nebo pouhou obětí dvorských intrik.

V davu lidí vládne ticho, které ruší jen krákání havranů v londýnské pevnosti Tower. Všechny tváře na nádvoří upírají pohled na pódium, na němž stojí bledá žena v plášti z hermelínu. Anna Boleyn (asi 1507–1536), anglická královna a druhá manželka krále Jindřicha VIII. Tudora (1491–1547), je obviněna z čarodějnictví, cizoložství, incestu a zrady. Trestem má být smrt stětím, i když o její vině panují pochybnosti. Je krátce před osmou hodinou ranní, 19. května 1536, a Anně Boleyn zbývá už jen pár chvil života. Plačící dvorní dámy jí nasazují čepec, aby bujné kadeře nepřekážely katovi, který má královně setnout hlavu. „Kdokoliv bude hodnotit můj osud, žádám, ať mě soudí v dobrém. A tak opouštím svět i vás a ze srdce si přeji, modlete se za mě. Pane, smiluj se, Bohu poroučím duši,“ prohlašuje královna. Má hlavu hrdě vztyčenou i tehdy, když přichází smrt. Popravčí cosi zvolá na chlapce pod pódiem a ona se tím směrem otočí. Kat v tu chvíli vytahuje meč, až do té doby skrytý, a jediným pohybem jí stíná hlavu! Ta padá na zem a její oči hledí do nebe. Právě skonala královna Anna Boleyn. Zaplatila životem za provozování čarodějnických praktik?

Anna Boleynová – žena, která změnila dějiny

Anna Boleyn je historiky považována za jednu z nejvýznamnějších královen-manželek v dějinách Británie a jednu z hlavních postav převratných změn, jež se zapsaly do historie jako anglická reformace. Král Jindřich VIII. kdysi po této dvorní dámě touží natolik, že vyvolá mezinárodní rozepři a dostane Anglii do politické izolace. Aby se s ní mohl oženit, zpochybní platnost manželství se španělskou princeznou Kateřinou Aragonskou (1485–1536), již zapudí ode dvora. Aby byl jeho sňatek s Annou uznán za platný, neváhá dokonce odtrhnout anglickou církev od Říma, prohlásit se za hlavu anglikánské církve a vyvolat náboženské rozbroje, jež v budoucnu zalijí zemi proudy krve. „Později král ve snaze zkompromitovat ji tvrdil, že musela použít čarodějnictví, aby se do ní zamiloval. Uvedl také, že se obává, že se pokusí ho otrávit – běžné obvinění proti čarodějnicím,“ prohlašuje současný britský profesor historie Brian A. Pavlac. Jen tři roky po svatbě končí Anna Boleyn před soudem, jenž ji uzná vinnou z cizoložství s několika muži ze dvora včetně vlastního bratra George Boleyna! Opravdu byla zpustlou ženštinou nízkých mravů, jak ji před soudem líčili žalobci? Či doplatila na to, že nebyla schopna králi porodit následníka?

Královou milenkou nebudu!

Budoucí královna Anna Boleyn, dcera sira Thomase Boleyna a lady Alžběty Howard, přichází na svět asi roku 1507 a dětství tráví v Evropě, kde její otec působí jako diplomat. Dospívání prožívá na francouzském dvoře jako dvorní dáma členů královské rodiny a roku 1522 se vrací do Anglie, kde se má provdat za dědice rodu Ormondů. „Zatímco byly připravovány detaily sňatku, připojila se ke dvoru královny Kateřiny Aragonské (1485–1536). Její první vystoupení na anglickém dvoře bylo v březnu 1522 na maškarním bále,“ popisuje současná americká publicistka Lara E. Easkins. Ze sňatku sice nakonec sejde, ale půvabná Anna nemá na anglickém dvoře o nápadníky nouzi. Nejdřív se jí dvoří bohatý dědic Henry Percy, později i slavný básník sir Thomas Wyatt (1503–1542) a další šlechtici, ale všechny její románky končí o tři roky později, když si temperamentní dívku vyhlédne sám Jindřich VIII. Chce ji učinit svou milenkou stejně jako mnohé dvorní dámy před ní, ale příběh Anny Boleyn je jiný. Odmítá se stát královou maîtresse-en-titr – oficiální milenkou. Zřejmě se obává osudu své sestry Marie Boleyn, také jedné z králových milenek, která si dokáže udržet přízeň jen krátce a končí v nemilosti. Má Anna už tehdy plán, jak se stát královnou?

Král posedlý dvorní dámou

Marie Boleyn je první ženou z rodu Boleynů, jež zaujme pozornost proslulého milovníka Jindřicha VIII. Do Anglie přijíždí roku 1519 a vdává se za sira Williama Careyho, ale záhy se stává královou milenkou. Historici vedou spory, zda je některé z jejích dvou dětí Jindřichovým potomkem. Britští historici Dr. G. W. Bernard a Dr. Joanna Denny jsou přesvědčeni, že je anglický král otcem obou dětí Marie Boleyn. „Ani jedno z nich však neuznal za své, jak učinil v případě nemanželského syna Henryho Fitzroye (1519–1536), jehož zplodil s dvorní dámou Elizabeth Blount (asi 1502–asi 1540),“ tvrdí Dr. Bernard. Anna nechce skončit jako Marie, a proto Jindřichovy pozornosti odmítá. To krále, jenž není zvyklý na nezájem, vydráždí ještě víc. Stává se Annou doslova posedlý a jeho vášeň pro nedobytnou dvorní dámu prý zachází tak daleko, že uvažuje o zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou. „Zdá se, že Anna Boleyn hrála na jeho citlivou strunu a využila problémů v manželství s Kateřinou. Jindřich totiž potřeboval mužského potomka, aby se vyhnul občanské válce o trůn, jakou prošel jeho otec Henry VII. (1457–1509). Kateřina ale porodila jen dceru Marii a pak několikrát potratila,“ vysvětluje Joanna Denny. Využila Anna Boleyn jeho situace a zmámila ho slibem, že mu porodí syna? Nebo jej očarovala čarodějnými dryáky a nápoji lásky?

Šest prstů a boule

Čím Anna Boleyn krále Jindřicha tak uchvátila, není jasné. Podle současníků totiž nešlo o žádnou krasavici. Benátský historik Marino Sanuto (1466–1536) tvrdí: „Nepatří mezi nejkrásnější ženy světa. Je střední postavy, tmavé pleti, dlouhého krku, širokých úst a nepříliš vznosného poprsí… s očima, jež jsou černé a nádherné.“ Anglický katolický historik Nicholas Sanders (asi 1530–1581) ji popisuje téměř jako lidskou zrůdu! „Anna Boleyn byla poměrně vyšší postavy, s černými vlasy a oválným obličejem nažloutlé pleti, jako by trpěla žloutenkou. Měla vyčnívající zub pod horním rtem a na pravé ruce šest prstů. Měla i velkou bouli pod bradou, a aby tu ošklivost skryla, nosila šaty s límcem ke krku…“ tvrdí Sanders. Je to jen propaganda katolického kněze, který se snaží pohanit ženu, kvůli níž v Anglii začala církevní reformace? Či byla Anne Boleyn opravdu tak odpudivá? Ale fyzický vzhled prý není tím, co je na dvorní dámě tak přitažlivé. Muže má okouzlovat hlavně neobvyklou inteligencí a osobním kouzlem. Na rozdíl od jiných milenek si dokáže přízeň Jindřicha VIII. nejen získat, ale i udržet, přestože jeho návrhy na intimní sblížení neustále odmítá. A dává mu na výběr – buď mu podlehne jako jeho manželka, nebo vůbec!

Překonal odpor sňatkem?

„Král Jindřich VIII. byl Annou zpočátku vskutku posedlý, ale ta překvapivě nebyla dychtivá padnout do královské postele. Měla pověst panny, na rozdíl od své starší sestry, jejíž sexuální aktivita byla méně neposkvrněná, což z ní dělalo vhodnou kandidátku k rození královských potomků. Jindřich Tudor jí nakonec nabídl manželství a překonal její odpor,“ tvrdí Brian A. Pavlac. Aby ji však mohl pojmout za manželku, musí se nejdříve zbavit první manželky Kateřiny, což vyvolá mezinárodní skandál! Již v roce 1527 žádá Jindřich VIII. papeže Klementa VII. (1478–1534) o zrušení manželství a má pro to i dobrý argument – tvrdí, že pojal za manželku ženu svého bratra, která má být kvůli tomu údajně prokletá! „Kateřina Aragonská přišla do Anglie, aby se stala manželkou Jindřichova bratra Arthura, ale ten zemřel již krátce po svatbě. Manželství prý zůstalo nenaplněno, a aby bylo spojenectví Anglie a Španělska utuženo, Kateřinu si potom vzal Jindřich,“ vysvětluje britský historik Robert Lacey (*1944). Aby tehdy ke sňatku vůbec mohlo dojít, musí papež udělit papežskou výjimku. Nyní ovšem Jindřich žádá zrušení sňatku, jež považuje za hříšný. Za trest mu Bůh údajně odepřel syna. Papež ale anulování manželství odmítá. Jindřich je však odhodlán vzít si Annu za každou cenu. Je schopen rozpoutat dokonce i válku?

Můžu si vzít koho chci!

Kateřina Aragonská má tehdy mnoho příznivců včetně mocného synovce, císaře Karla V. (1500–1558), jenž na papeže apeluje diplomaticky i silou, aby zrušení sňatku nikdy nedopustil. Tahanice ohledně anulování sňatku se táhnou léta a prý skutečně hrozí i válečný konflikt. Hvězda Anny Boleyn zatím stále stoupá. V září 1532 získává titul markýzy z Pembroke, díky čemuž se stává nejvýše postavenou šlechtičnou mimo královskou rodinu, a Kateřina je definitivně vykázána ode dvora. Rodina Boleynových získává stále větší vliv, majetek i pocty. Moc Anny Boleyn je prý tak velká, že dokáže odstranit i Jindřichova kancléře, mocného kardinála Thomase Wolseyho (1471–1530), na jehož místo rodina Boleynových dosadí rodinného kaplana Thomase Cranmera (1489–1556). Vyjednat zrušení králova manželství se však nedaří a Jindřich je stále netrpělivější. „Ke konci roku 1532 mu navíc Anna podlehla a otěhotněla. Aby se zabránilo zpochybnění legitimity dítěte, byl Jindřich přinucen k akci. Dne 25. ledna 1533, se Anna a Jindřich tajně vzali. Ač královo manželství s Kateřinou nebylo zrušeno, podle králova mínění bylo neplatné, takže byl volný a mohl si vzít, koho chtěl,“ uvádí Lara Easkins. Neváhal se král kvůli sňatku s milenkou vzbouřit proti vlivu mocné katolické církve?

Nedokáže zplodit syna?

Vzpourou proti vůli papeže však Jindřich nekončí. Odhodlává se k radikálnímu kroku – odstřihnout Anglii od vlivu Říma a prohlásit se hlavou anglikánské církve, čímž katolickou církev připraví o vliv na dění v anglikánské církvi. „Dne 23. května roku 1533 arcibiskup z Canterbury Thomas Cranmer oficiálně prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné a jejich potomka, princeznu Marii (pozdější královna Marie I. Anglická, 1516–1558), za nemanželskou. O pět dní později prohlásil manželství Jindřicha a Anny za platné a jejich budoucí potomky za legitimní,“ tvrdí profesor Brian Pavlac. Král Jindřich i arcibiskup Cranmer jsou oplátkou exkomunikováni z „pravé církve“ a Anglie se v podstatě dostává do mezinárodní izolace. Jindřich ale dosáhl svého – manželství s Annou Boleyn. Prvního červnového dne 1533 je korunována anglickou královnou a 7. září 1533 přivádí na svět prvního potomka, dceru a pozdější královnu Alžbětu I. (1533–1603). Není to však vytoužený syn a následník. „Anna věděla, že nejdůležitější je zplodit syna. V lednu 1534 byla opět těhotná, ale dítě buď potratila, nebo se narodilo mrtvé. V roce 1535 znovu otěhotněla, ale opět potratila,“ líčí Lara Easkins. A právě to se zřejmě královně Anně Boleyn stává osudným!

Porodila královna nestvůru?

V lednu 1536 dochází k dalšímu tragickému potratu, tentokrát asi čtyřměsíčního chlapečka. „Že to nebyl žádný obyčejný potrat, je zásadním klíčem k pochopení událostí, které vyvrcholily popravou Anny Boleyn zhruba o čtyři měsíce později,“ tvrdí americká profesorka historie Retha M. Warnicke (*1939). Podle ní se na embryu zřejmě objevují zrůdné deformace, jež vedly krále i jeho poradce k myšlence, že se královna Anna zřejmě dopustila zakázaného pohlavního styku, možná dokonce i čarodějnictví! „Výskyt různých deformací na dětech byl totiž tehdy považován za boží způsob, jak potrestat rodiče, kteří spáchali zločin pohlavního hříchu,“ vysvětluje prof. Warnicke. Tím může být sodomie, incest, promiskuita i jiné sexuální hříchy. Jindřichovi navíc s manželkou, která nedokáže porodit syna, dochází trpělivost. Kromě toho už si vyhlédl další favoritku na post anglické královny, půvabnou dvorní dámu Jane Seymour (1508–1537), takže teď jen hledá dobrý důvod, jak se své manželky Anny zbavit. Začíná ji vinit z toho, že ho obloudila kouzlem, aby se do ní zamiloval, a teď mu prý čarodějnickými rejdy usiluje o život! „Jindřich s pomocí Cranmera vymyslel plán. Anna byla obviněna z cizoložství a incestního vztahu s bratrem Georgem,“ uvádí prof. Brian Pavlac. Je Anna opravdu vina, nebo už je pro krále Jindřicha prostě jen nepohodlná?

Vinna, nebo nevinna?

V průběhu dubna 1536 je zatčena pětice mužů z královského dvora – hudebník Mark Smeaton (1512–1536), dvořané Henry Norris (1482–1536) a Francis Weston (1511–1536), králův osobní sluha William Brereton a Annin bratr George Boleyn, kteří jsou obviněni z nemravných styků s královnou. O několik dnů později, 2 května, je zatčena i královna Anna. „Čtyři z obviněných mužů byli souzeni 12. května 1536. Weston, Brereton a Norris trvali na své nevině a přiznal se pouze Smeaton, jenž byl krutě mučen. Tři dny poté byli souzeni Anna a George Boleynovi. Královna byla původně obviněna z čarodějnictví, ale nakonec je odsouzena za cizoložství, incest, velezradu a spiknutí s cílem zavraždit krále,“ tvrdí prof. Pavlac. Důkazy proti královně jsou mizivé, přesto je odsouzena k smrti a 19. května její život končí na popravišti, stejně jako životy obviněných mužů o dva dny dříve. Jindřich VIII., posedlý touhou po synovi, se záhy žení s Jane Seymour, jež mu konečně porodí vytouženého následníka Edwarda (1537–1553), a po její náhlé smrti vystřídá další tři manželky. Jeho druhá žena Anna je dodnes považována za promiskuitní čarodějnici se šesti prsty, přestože je moderními historiky její vina i znetvoření zpochybňováno. Zaplatila svým životem za to, že nebyla schopna porodit králi syna?

Autorka článku: Lenka Kabeláčová
Zdroj: ENIGMA 5/2010, rf-hobby.cz

Tento článek byl publikován v časopise Enigma 5/2010, více informací o tomto časopisu