Díl devátý: Éra vlivu Wolseyho na Jindřicha končí. A hyeny sbírají první kořist.

„Já si nic nemyslím, Thomasi (Moore)… ale počítat musíme se vším. A nebyl jste to vy, kdo řekl, že nikdo nemůže čekat, že půjde do nebe v pohodlí?“

– Thomas Wolsey má velmi, velmi, VELMI tuhý politický kořínek.

Naprosto zfixlovaný soudní proces pokračuje v plném proudu, přičemž královna Kateřina se jej z pochopitelných důvodů ani neobtěžuje navštěvovat. S chutí však zkříží cestu Thomasi Wolseymu, aby mu sdělila, že o jeho předsudkům vůči ní a jejím přátelům moc dobře ví a že jím sama jako náboženskou autoritou silně pohrdá. Silná to slova na zbožnou ženu, která nadále poctivě donáší španělskému králi a římskému císaři v jedné osobě skrz velvyslance Mendozu.

Protože se Thomas Boleyn s lodrem Rochefortem už pomalu tahají o budoucí drobky z Jindřichova stolu, neváhá Thomas Wolsey vyslat Thomase Moora, svého poněkud útlocitného kolegu a přítele, na výzvědy a s malou prokrálovskou agitací do Říma. Thomas však doráží z Itálie se zpožděním a doslova s holým zadkem. Ač tímto pravděpodobně definitivně láme Wolseymu vaz, nevypadá to, že by to Mooremu působilo nějaké větší trauma. Zdá se, že kardinálovi docházejí přátelé. Příliš horlivý římský kardinál Campeggio, do poslední chvíle se dožadující odročení případu a jeho přesunu na svaté římské území, pak posouvá Wolseyho mizerné šance z nuly rovnou do mínusu.

Thomas Wolsey je záhy obviněn z premunire (zjednodušeně čti: libovolné záminky) a na Jindřichovu milost pouze vyhoštěn do panství v Yorku, kde mu hodlá zajistit klidný a hlavně politikou nezasažený důchod. Protože je za něj dosazen pravděpodobně stále „čistá duše“ Thomas Moore a tři vévodové (Boleyn, Rochefort, Suffolk), znamená to jediné – jejich v mnoha směrech zvrácený, leč mazaný plán vyšel, neboť nyní už nad nimi bdí pouze panovník – a Bůh.

Anna Boleynová – ať už ze srdce nebo „z politických důvodů“ – neskrývá před Jindřichem své znechucení z vlekoucího se rozvodu, až nakonec odjíždí na své rodné hrabství, na což si Jindřich nezapomene postěžovat u Thomase Boleyna. Po milostivém návratu na dvůr mu pak při první příležitosti nacpe do rukou kázání luteránů. Historie se někdy zprvu píše tak nenápadně…

Není ale tak úplně pravda, že by Thomas Wolsey trpěl v předposlední epizodě první řady nejvíc nebo snad dokonce jediný. Vychází totiž najevo, že králova sestra Markéta, milenka Brandonova (vévoda ze Suffolku), do poslední chvíle tajila souchotě, na které ve svém domově také umírá. Jindřich se podle dobových zvyklostí nesmí ani mihnout na pohřbu.