Díl pátý: Když se láska stane politikou

„Pánové. Dějiny Anglie jsou posety tragédiemi těch, kdož se pokusili předat královskou korunu DCEŘI!“

– Thomas Wolsey, když se mu to hodí do krámu, opravdu dá na historii.

Jindřich VIII. je v rozmařilé, zamilované náladě, a není tedy divu, že povyšuje Thomase Boleyna, otce své momentální lásky, svého nemanželského synka, kterého má s Alžbětou Blountovou, a princeznu Marii, dceru svou a dítě Kateřiny Aragonské, do vyšších pozic. To si s sebou naneštěstí nese eskort do Walesu bez možnosti vídat se a být nadále vychovávána svou biologickou matkou. Pro napůl zlomenou Kateřinu tak nastává pomyslný začátek konce v knize dějin.

Záhy si však král opakovaně vyláme zuby na Anně Boleynové, která své panenství nepovažuje za nějaký laciný artikl, což mladého krále ještě mnohem více rozvášňuje. Anna moc dobře zná cenu svou a svého rodu a rezolutně se odmítá stát něčím tak křehkým a nejistým, jako je statut královské milenky, avšak ještě téže noci posílá Jindřichovi dvojsmyslný dar v podobě bižuterie, představující loď s diamantem. K tomu všemu jeho levoboček mužského rodu, kterého si ráčil pořídit s Alžbětou Blountovou, umírá na nějakou banální dětskou nemoc. Zaslepenému králi tak definitivně nezbývá, než jednou provždy utnout své údajně prokleté manželství s Kateřinou, kterému již jednou trochu násilně požehnal sám papež. Chodník plný lží a falešných emocí mu má vystavět kdo jiný než Thomas Wolsey, takzvaný věrný služebník Boží.

Aby katastrof nebylo málo, přátelství takzvaného přítele, císaře Karla V., je z mnohém nenávratně pošlapáno. Vždyť Karel dokonce propustil poraženého vojevůdce, francouzského krále Františka, v čemž se ale zle přepočítal, neboť velmi emocionálně se rozhodujícímu Jindřichovi nečiní problém udělat si z nenáviděného jižního rivala Františka veřejného přítele. K samotnému aktu zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou již v dohledné době nedojde, protože císař mezitím chytře vyplenil Řím – včetně jeho církevních svátostí – a ctihodného papeže Klementa si doslova zotročil. Vrátíme-li se na ostrovní půdu, tam udržuje císař podezřelé příměří s Thomasem Boleynem, a chceme-li věřit také intrikám Thomase Wolseyho, tak i s královnou Kateřinou.

Ani houževnatá královna Markéta, sestra krále Jindřicha, nezažívá při návratu na ostrovy nudu. Král naneštěstí nechce o jejím slibu, že se po smrti portugalského starocha na trůnu může provdat za koho se jí jen zlíbí, ani slyšet. Možná jen z rozmaru, možná podvědomě vytuší, že touto „nešťastnou náhodou“ jen ztratil dalšího potenciálního přítele na evropské mapě. Divoká láska mezi Markétou a jejím portugalským doprovodem Brandonem je možná opravdová – výjimky jsou tady koneckonců proto, aby potvrzovaly pravidlo – avšak o to těžší to bude mít v rukou prchlivého krále Jindřicha, jež momentálně hrozí páru vyhoštěním nejen z Londýna, ale i od dvora jako takového. A to Jindřich ani nemusí bezpečně vědět, jak že to se smrtí značně slizkého portugalského vladaře vlastně bylo.