Sezóna 3 – Díl třetí – krvavé Vánoce ve společnosti katů a oprátek

„A i když byste mohl najít způsob, jak dát urazit hlavu všem urozeným v království, kdybyste chtěl, přesto věřím, že jeden by zbyl a mohl by srazit hlavu vám.“

Bývaly časy, kdy se absolutní opovržení druhým člověkem (tentokráte panem Cromwellem) dávalo najevo kultivovaně a v myšlenkách.

U dvora je, bohužel pro Jindřicha a ještě mnohem více pro Cromwella, tak trochu vše při starém. Čas vánoční přeje mnohým atraktivním náboženským zvyklostem, což není přesně způsob, jak daný „nešvar“ z ostrova vymýtit. Tradiční zastání nacházejí též u královy choti Jany Seymourové, která se z tristního příběhu své předchůdkyně Anny Boleynové, věčně Jindřichovi kafrající do jeho vachrlatého vladaření, očividně nepoučila.

Ve velmi aktuálních nadějích na syna žijící Jindřich nalézá další dílek dobré nálady v malicherné dvorní aféře, rozpoutané královským malířem, jenž dostal úkolem zachytit nahé křivky své nejnovější pelešnice, což se pochopitelně nesetkalo s velkým pochopením jejího muže, ke všemu dosti puritánského. Co ale zmůže? Také Annina dcera Alžběta – a o té v Tudorovcích dozajista ještě mnohé uslyšíme – přijíždí do Londýna a zaujme krále svižnou Francouzštinou.

Důvěřivý starý intelektuál Robert Aske opouští královským příkazem sever a putuje do Londýna, kde vzhledem k tomu, co zdárně rozpoutal, nebude mít na růžích ustláno. Což nemá ani královna Jana, které umírá v seriálu blíže nerozpitvaný otec a ještě ke všemu se stoickým klidem odhaluje Jindřichovu celkem očekávatelnou milenku. Nakonec si Jindřicha přesto získává plnými hrstmi – čeká totiž prtě!

Příměří dvora se vzbouřenci je oboustranně vratké (jako vše, na co kdy sáhl Cromwell) a věří v něj jen Robert Aske. Vzbouřenci překračují čáru jako první, což by krvelačný Cromwell jenom přivítal, ale než stihnou zradit a obnovit tažení proti dvoru, jsou v lesích u Carlylu napadeni částí královského vojska. 74 radikálů je popraveno a sám Cromwell si na dálku po Charlesi Brandonovi (alias Lord Suffolk) žádá další krev a hlavy. Ne, že by to Suffolk spolu s krokem na výsluní nemohl očekávat.

Robert Aske je uvězněn v Toweru a jeho kumpán, cestování málo schopný „dědeček z hradu“ Sir Darcy, jen o kousek vedle. Oba je pro duševní výplach postupně navštíví Cromwell a poté i samotný král. Sir Darcy je popraven, zatímco k veledobrotivému Askovi král očividně chová jistý druh náklonnosti. Velmi podobný druh náklonnosti, který držel tak dlouho naživu Tmohase Wolseyho a potom i Thomase Moora. Jak asi zareaguje po šanci lačný Řím a Vatikán?